….zatím tedy převažuje běh na autobus, s dětma do školy, za Terezou na motorce … (vida jak ten můj mizerný time-management prospívá mému zdraví).
Občas s kamarádkou Lenkou praktikujeme v lese opatrný indiánský běh, ze kterého mají mé děti velkou legraci a s chutí ho parodují – něco mezi plazením Maresjeva a měsíční chůzí Michaela Jacksona.
Jen ať se smějí, prevíti mrňaví, za rok jim budu utíkat a třeba si zas střihnu nějaký závod.
Spíš za dva.
No raději za tři :)