Dočkala jsem se nejúžasnějšího komplimentu v životě…

Sdílejte:

….a to od úplně cizího člověka.

Včera jsem se ve vlaku dala do řeči s úplně cizí paní, se kterou jsem si pak povídala ještě hodinu po té, co jsme vystoupily z vlaku. Prostě jsme si padly do oka.

Často a ráda se seznamuji s novými lidmi a moc mě zajímají jejich životní osudy. Tohle bylo zvlášť zajímavé setkání, protože tato madam byla na rozdíl ode mě skutečná dáma (představte si českou Catherine Deneuve). O více než generací starší než já, ale perfektně upravená, zcestovalá a mluvila jako kniha. Já jsem zrovna jela z bazénu, na zádech batoh, v ruce obrovskou igelitku s úlovky z Hudy sportu, džíny a šíleně rozcuchaný háro. Celou dobu jsem si dávala pozor na pusu, protože spisovná mluva není zrovna moje silná stránka, navíc mi občas ulítne i sprosté slovo.

Stihly jsme za tu krátkou chvíli probrat celé naše životy, manželství, lásky, vztahy, děti i zanadávat na neschopné řemeslníky. Bylo mi té dámy trochu líto, protože si musela ve svém věku chodit přivydělávat, aby ufinancovala opravy domu. Přitom měla dvě děti, které ten dům jednou dostanou. V duchu jsem si říkala, co je to sakra za lidi, ale jí jsem nic neřekla, protože jí to zjevně připadalo úplně samozřejmé. Tak to končí, když ženy žijí jenom pro své děti a rodinu.

Před tím, než jsme se rozloučily mi řekla, že jsem nádherná a inteligentní bytost… Úplně mi tím vyrazila dech, protože něco takového mi nikdo v celém mém životě neřekl (ani můj drahý muž). Samozřejmě mě to velmi potěšilo, než zahlodal červíček pochybnosti. Asi mi to řekla, protože mě tak moc dobře neznala :o)

Sdílejte:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *