Běhá se tu pěkně, ale jak se tu žije?

Sdílejte:

Dnes jsem si užila příjemný běh podél řeky Vidnávky, protékající vesnicemi ve slezském pohraničí. Po snídani jsem zvažovala, jestli mám vůbec vyrazit, protože se venku mračilo, místy mrholilo a ani teplota okolo 5 stupňů nenaznačovala, že by to mohl být nějaký příjemný zážitek. Nakonec jsem se nenechala odradit, natáhla jsem dlouhé elesťáky, merino triko s vestou, šátek na hlavu a vyběhla jsem.samotka

Trasa vedla po silnici vinoucí se podél řeky, lemovaly ji nádherně zbarvené javory a další listnáče. Místy přes zlatavé listí nebylo cestu ani vidět. Po třech kilometrech jsem se konečně zahřála, rozhýbala ztuhlé svaly, a pak už to byla paráda. Cestou jsem míjela více či méně udržované domky po Němcích, do kterých se po válce nastěhovali Češi. V těch nejnuznějších najdete Romy z různých koutů republiky. Řeku jsem přeběhla ve Velké Kraši po nové lávce, vybudované na místě původní, stržené při povodni.

Začalo znovu krápat a déšť se po chvíli proměnil ve sníh. Naštěstí se počasí umoudřilo, tak jsem si mohla nerušeně užívat běhu až do konce. Vzduch byl ještě dýchatelný, protože obyvatelé těchto líbezných vesniček ještě nestačili nacpat do kamen plastové flašky s pilinami a staré gumy, kterými si občas přitápějí.

Když jsem probíhala místní romskou osadou, opilci sedící okolo plápolajícího ohýnku vstávali a koukali, jako by okolo nich běžel jelen se zlatýma parohama. Jednak asi dlouho neviděli někoho vykonávat takový nezvyklý pohyb, jednak jim zrak zkalil levný chlast, a tak nevěřili svým vlastním očím. Po chvíli jsem předběhla tři chlapíky tlačící vozík s plynovými bombami a hořákem – kam asi? Že by do rozpadající se šamotárny?

Cesta mě také zavedla k místnímu hřbitovu, kde Němci i Češi odpočívají v pokoji, a nádraží, kam už vlak nejezdí. I ten pasťák už zavřeli, protože personál početně převyšoval chovance. Možná se tu však dočkají detenčního ústavu v místě bývalé vojenské ozdravovny. To jim tady opravdu scházelo.

Pěkný, podzimní výběh s přídechem nostalgie.

Pozn.: tento příspěvek mám i na dailymile.com, ale bylo mi líto, aby tam zapadl

Sdílejte:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *