Kdy si budeme žít v Česku jako ve Švýcarsku?

Sdílejte:

Asi nikdy.

Ani tak ne kvůli rozdílu v životní úrovni obyvatel, ale spíše kvůli našim hodnotám a životnímu stylu:

  1. Krademe. Česko patří mezi země Evropy, kde se v přepočtu na obyvatele krade nejvíc ze všech zemí Evropy. Není to bohužel jen nějaká hloupá pověra – můžete si na netu najít statistiku nebo se jen zeptejte lidí okolo. Zatímco v řadě zemí Evropy zamykat nemusí a nikdo jim nic neukradne, u nás zamykáte a stejně vás okradou. Moje osobní zkušenost: synovi ve školce nějaké dítě ukradlo hračku, kterou dostal od kamaráda k narozeninám. Za poslední 3 měsíce jsme měli už druhou krádež kola ze skladu na zahradě.
  2. Závidíme si. Úspěch druhého lidi nemotivuje ke zvýšenému úsilí, ale pouze k tomu, že mu závidí a nepřejí mu nic dobrého. Moje osobní zkušenost: Několikrát jsem slyšela od lidí říkat – ten se má dobře, kde na to asi vzal, určitě si nakradl.
  3. Chceme se mít dobře ale nechceme pracovat. Teď nemluvím o Romech, ale o většinové populaci. Moje osobní zkušenost: při práci jsem se setkala s několika nezaměstnanými, kteří by mohli pracovat, ale nechtěli. Práce jim nepřišla dost dobrá, museli by dojíždět, a tak dále. Zvláště tito lidé nesnášejí Romy, protože ti podle nich nepracují a dostávají dávky, ale že sami dělají to samé, to jim nevadí.

Teď je období voleb a tohle by mohla být témata kampaně. Ne podobné hovadiny, jako vymeteme z Prahy bezdomovce a narkomany.

Ale:

  • Nulová tolerance kriminality (i drobných trestných činů).
  • Peníze těm co pracují nebo těm, co se opravdu o sebe postarat nemohou.
  • Podporovat lidi k aktivitě a ne k závisti – tj. podpora zaměstnání i podnikání místo kladení překážek obojímu v podobě vysokých odvodů na zaměstnance a administrativních i finančních překážek pro začínající podnikatele.

 

Sdílejte:

4 odpovědi na “Kdy si budeme žít v Česku jako ve Švýcarsku?”

  1. A čím to je? A kdo za to může?
    Nebo ještě lépe, co s tím můžeme udělat konkrétně mi?

    Jednoznačně souhlasím s posledním bodem. Podpora podnikání a zaměstnání – tohle má na triku stát, tady je kritika „těch nahoře“ oprávněná.

    Ale ten zbytek je na nás, na lidech (resp. Češích). Drtivá většina se asi svých seriálů, bulvárních zpráv a nulové občanské angažovanosti nevzdá.
    Ale myslím, že osobní příklad, působení na lidi v rodině a okolí nás může posunout „Švýcarsku“ blíž.
    Nejlepší revoluce jakou si můžeme v českém smýšlení přát je ta „zespodu“, která vyjde z lidí, dobrovolně, bez „represe“ a pobídek od státu.

    1. Johny, díky za komentář. Taky nevěřím na nějaké přehnané represe – šlo mi jen o vymáhání práva, tj. když kradeš, měl bys být potrestán.
      Souhlasím, že ten pohyb má jít odspoda a ne shora. Třeba:
      – sám nekrást ani nekupovat věci z pochybných zdrojů,
      – naučit děti, že se nekrade, nezávidí, pracuje,
      – volit lidi s čistým štítem (i když je to u nás těžké), a když udělají průser, tak tlačit na jejich odchod z politiky,
      – dělat svoji práci pořádně,
      – tlačit i na ostatní, aby dělali svoji práci pořádně – neakceptovat nekvalitu a mizerné služby – stěžovat si, neplatit za zmetky, nechodit do mizernejch hospod,
      – nedělat bordel….. nepřijde mi to zas tak náročný.

      1. Náročné to není, jenže Češi jsou zvyklí hodně žvanit a nic nedělat… a ty lidi, kterých se to týká nejvíc ty to zajímá ze všech nejmíň. Bohužel…
        Já doufám, že když svoje děti povedu správným směrem, že z nich i slušné lidi vychovám navzdory systému.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *