S třemi dětmi na krku a mým drahým mužem po boku se občas dostávám vlivem hormonální nerovnováhy do stavu, kdy hrozím vybuchnout stejně jako špatně fungující papiňák. Někdy se opravdu neudržím, a pak se mi všechny živé i neživé bytosti klidí z cesty, aby neutrpěly újmu při mém běsnění.
Bývají však i lepší dny, kdy se mi podaří rozpoznat blížící se nebezpečí a páru vypustit poměrně neškodným způsobem. Místo ječení prostě zpívám. Někdy halekám sama, občas se přidají děti a hned je veseleji.
Kdy je vhodné tuto relaxační techniku uplatit? Viz níže na příklady včetně možných písní:
- dítě se vzteká kvůli nějaké kravině a nechce ustoupit – vhodná píseň – Ty jsi máááá lááska levandulováááá,
- miminko ječí v postýlce a chce se chovat, zrovna když potřebujete vařit oběd – Když jsem šel z hub, ztratil jsem zub, případně Pes jitrničku sežral,
- dítě nemůže usnout a stále vylézá ze své postýlky – Spi má malá, spí už včela, následují Černé oči jděte spát, v krizi Sbohem galánečko, já už musím jíti (zvlášť procítěně zpívám pasáž kyselé vínečko budu píti),
- děti kňučí na procházce a ptají se pořád „kdy už tam budem“ – vhodná říkanka A raz, a dva……..Arizona, dopředu, dozadu, a tak dále,
- všichni otravují před večeří – Čížečku, čížečku ptáčku maličký nebo Holko, modrooko nosodovoj o potoko (známá písnička s využitím všech samohlásek),
- partner vás vytočí – Zabilííí, zabilíí, chláápá z Koločavy…..:)
Fakt to docela zabírá a rodinní příslušníci rozhodně líp reagují na zpěv než na ječení, i když nejste zrovna Pecková nebo Pavarotti.