Po pěti letech strávených cestováním po vlastech českých jsme se s manželem odhodlali vyrazit s dětmi k moři. Já jsem manžela přesvědčovala už dlouho, ale jemu se moc nechtělo. Zvolil zajímavou zdržovací taktiku – když se schylovalo k dovolené, tak mě otěhotněl……Letos jsem už byla opatrnější, počet dětí se ustálil na počtu dvě a počet gravidních matek na nule:o)
Aby nám nebylo smutno, přibalili jsme dvě babičky, manželova bratra a jeho děti. Dědečci si raději užívali klidu domova a vymluvili se na péči o domácí flóru a faunu, než by se smažili s babičkami u moře.
Hledáním zájezdu pro 9 osob jsme strávili celý leden. Po večerech jsem na internetu procházela nabídky cestovek, přes den pak cestovky navštěvovala pro zjištění různých podrobností. Dětem jsme nechali včas zhotovit nové pasy, v našich pasech jsme zkontrolovali datum expirace. Připravili jsme si dlouhatáánský seznam věcí na dovolenou, sehnali odvoz na letiště, nakoupili a zařídili tisíc potřebných věcí. Tři dny před odjezdem nám řemeslníci dodělali střechu.
V den odjezdu jsem se pustila do horlivého balení, zatímco se manžel snažil děti držet ode mě dál, abych je nepřibalila do kufru také. V šest večer (měli jsme odlétat v noci) jen tak nakouknul do našich pasů, lehce zesinal, a pak se mě opatrně zeptal, jestli nevadí, když mám v pase jméno za svobodna. Udělalo se mi docela nevolno, protože jsem si vybavila medializované případy turistů, kteří bez pasu na dovolenou neodjeli. Naštěstí jsem po kontaktování cestovky zjistila, že na Kos (v Řecku) můžu cestovat i s občanským průkazem.
S manželem jsme si museli dát panáka, abychom se z toho šoku zase vzpamatovali. On si už chudák představoval, jak bude cestovat s dětmi beze mně, a já zase jak přijdu o svou vysněnou dovolenou.
Takže holky, místo letních oblečků si raději před cestou zkontrolujte pořádně pas, mohlo by se stát, že bez něj nikam neodjedete….