Vyjednavačka

O matkách se říká, že si vše umí skvěle zorganizovat, bezvadně plánují, žádný stress je nerozhodí, empaticky komunikují a jde jim úžasně ten multitáásking.

Tak to se u mě asi nepovedlo. Navzdory trojité expozici je můj time-management bída, plánování jsem vzdala, ve stresu stále ječím a na multitáásking peču.

Ale přeci jen by tu něco bylo. Jsem VYJEDNAVAČ, děti s manželem říkají spíš vyděrač :)
Jako když včera junior neustále odkládal vysávání svého pokoje. Nejdřív ho musel vyklidit, pak chystal věci do školy, nutně potřeboval nastavit něco v mobilu, číst si knížku, hladit kočku, odpočívat…. vysavač už měl asi hodinu uprostřed pokoje a pořád nic.

„Kdy vysaješ?“

„Začalo mě hrozně bolet břicho.“

„Hm, to je teda blbý, teď všude řáděj samý virózy. Tak to nedělej miláčku. To pak ale k tobě asi nebudou moct přijít kluci na návštěvu, aby něco nechytli. Taková smůla.“

„Mamko, to s tím břichem se mi asi zdálo. Jdu to teda udělat.“

Takže jako hepááč? Dvě hodiny mu to trvalo. Musím ještě trénovat

Miluju ty naše kocoury…

čím dál víc. Dnes se Ďáblík s chutí pustil do LUŠTĚNINOVÉ POLÉVKY, nad kterou Terka ohrnovala nos  To pak zahmouřím oko i nad tou myškou, co občas přinesou domů, aby se pochlubili svým loveckým umem.

Moje drahá polovička aneb tak jde čas

Petr je fakt moje drahá polovička. Jinak se teda nedokážu vysvětlit, že jsme skoro stejně velcí, téměř stejně vážíme a máme dokonce stejnou velikost boty. Některé mám dokonce o číslo větší než on… beeee

Než začal urputně sportovat, začínal trošku taťkovatět a měl alespoň o 15 kilo víc než já. To je však dávno pryč. Teď je namakaný jako nějaký olympionik, protože skoro celý rok jezdí na kole do kanclu nebo běhá po lese.

Já zatím pomalu kynu jako těsto na vánočku. Za mé kypré tvary vděčím lásce ke sladkým i slaným koláčkům, vysedávání u počítače, s kamarádkami nad kávou a nezájmu o sport náročnější než chůzi.

S velikostí 36 jsem se bez větší lítosti rozloučila, protože nová měkká mamka se dětem i tatínkovi zamlouvá mnohem více, než ta vysportovaná atletka s plochým hrudníkem. Často se členové domácnosti (včetně koček) rvou o to, kdo si bude moci pohovět na mém bišónkovi (tj. nový krycí název mého měkobříška).

Se vší laskavostí k sobě jsem malé oblečení rozdala, ze škrtících džín přesedlala na šaty a sem tam uzmula Václavkovi něco ze skříně, když jsem zrovna nemohla najít dost velké tepláky.

Zrovna dnes si hovím v jeho hodobóžové mikině a kalhotách, které jsem mu koupila jako náhradní za ty, co jsem čmajzla o prázdninách. Jednak je to všechno úžasně pohodlný, jednak tím léčím svůj stesk, když je s dětmi u babičky.

Sakriš, teď mi došla zpráva, že jede dom. Tak honem mikinu do pračky, aby nepoznal, že jsem v ní ryla zahradu a courala po lese

TAKOVÁ MALÁ HOROROVÁ PŘÍHODA s dobrým koncem

Tak jsem se pokoušela začíst do severské detektivky a nakonec ji odložila nepřečtenou, protože už jsem ten teror na dětech a ženách nemohla vydržet. Zase ty sadisti, co v dětství vraždily zvířátka a v dospělosti lidi :(

Mám pro ty chudáky ze severu pochopení, když jsou s těma dětma a protivnýma ženama zavřený celý dny v baráku, že jim z toho šibne, a začnou psát příběhy, kde se ženám a dětem dějou ošklivý věci. Taková forma terapie asi.

No ale k věci. Máme doma kočky, batole Teri a gymnastku Annu. Hrozně nebezpečná kombinace.

To si tak s Petrem povídáme v pracovně a najednou zachlechneme slabé kočičí naříkání…. a jinak ticho….

… ticho je vždycky podezřelý….

Vběhnu do obýváku a nemůžu uvěřit svým očím. Náš dvouletý blonďatý anděl svázaný s kočičkou několika velmi důmyslnými uzly. Velmi napevno. Krček za krček.

Málem mě kleplo a ani jsem v tu chvíli nevěděla, co mám dělat. Koho dříve vysvobodit.

Nakonec šla první kočka, protože měla víc utaženou smyčku okolo krčku. Terina pak, a dostala sprďáka. Gymnastka taky. Za neuklizený švihadlo. Pochybuju, že anděl náš pochopil, co znamená usnout na věky.

Tak bacha, jestli máte taky doma jakoukoliv kombinaci zvířat (či jiných živých tvorů), bláznivých batolat a provázků, lanek, šňůrek….a tak.

Stačí malinká chvilička a může se stát něco hodně ošklivýho.

A to jsem kdysi kroutila hlavou, když mi někdo říkal, že zrušil okenní žaluzie, aby se mu děti neuškrtily na lankách. To mám za to.

Had s koněm prý moc nejde dohromady…

… jsem se dočetla na webu o čínských znameních. Tak to jsme teda docela v pytli, datum narození už změnit nemůžeme :(

„Každý z nich očekává od života úplně něco jiného. Příliš dobře se nechápou a ani jednoho z nich případný vztah neuspokojuje.“

„Mírně egocentrický Kůň je pořád v pohybu a Hadovi to jde pěkně na nervy. Aby manželství mohlo fungovat, museli by oba hodně obětovat.“

To je zvláštní, že okolo nás už jsou všichni rozvedení a my si na stará kolena (táhne nám na 40) pořídili ze samé lásky dalšího potomka.

Jak jsem přišla na ta čínská znamení?

Horoskopy (teda ne ty v novinách) mě vždycky přitahovaly a líbilo se mi sledovat, jak ty charakteristiky znamení sedí na lidi, co znám. Čínský se mi líbí víc, protože jsem v něm kůň a to není tak trapný jako Panna.

Poznámka stranou: No představte si, když máte obchodní schůzku a na konci se vás klient zeptá, co jste za znamení. Tak co byste asi raději řekli?

Ale zase zpátky ke Koni a Hadovi – dnes jsem procházela s manželem okolo Veletržního paláce, před kterým je vystaveno 12 bronzových hlav zvířat zvěrokruhu od čínského umělce Aj Wej-weje. Jsou opravdu fascinující – Wej-wej do nich dokázal vtisknout charakteristické vlastnosti znamení, často jiná než my jim přisuzujeme.

Petrův Had vůbec nevypadal slizce a zákeřně, ale spíš moudře. Můj Kůň byl teda první pohled pěkně splašený. Úplně jako já.

 

Nemohu si odpustit charakteristiku mého znamení (podle http://cinsky-horoskop.najdise.cz/kun):

Kůň má dobrý vkus a je mnohostranný. Miluje přehlídky, koncerty a společenské i sportovní podniky. Stejně jako na dostizích i v životě snadno zdolává většinu překážek anebo je velmi obratně a nepozorovaně obchází. Kůň dovede všestranně lichotit a získávat tak přívržence a obdivovatele. Umí zajímavě hovořit o všem možném a je tím sympatický, je rozený řečník.

V politice má Kůň často úspěch, neboť umí vést a ovlivňovat davy. Ví předem, co lidé chtějí slyšet a říkat, neboť se na to dokáže pilně připravit. Kůň je spíše obratný než inteligentní, ale právě proto, že to ví, snaží se navenek vystupovat o to jistěji. Je velmi horkokrevný, vášnivý, ctižádostivý a egoistický. Lehce ztrácí trpělivost. Jedná směle, nedá na rady druhých lidí. Kdo mu stojí v cestě, toho prostě ušlape. Tím se často připravuje o ovoce svého mnohostranného talentu a to někdy v celém svém okolí, takže ztrácí přívržence a obdivovatele i dobré spolupracovníky.

Kůň je velmi pilný a umí zacházet s penězi. Je ale nestálý a mnohdy zanedbává, co již jednou sám začal. Ale brzy začne se stejnou chytrostí znovu. Je úspěšný v každém povolání, kde má co činit s lidmi a není odkázán sám na sebe. Druzí, pokud je nekope, na něj pracují obětavě. Žena narozená ve znamení Koně, zvláště obdařená hezkou tváří a postavou, dokáže uplatňováním svých vlastností dosáhnout téměř všech cílů, jež si vytyčí.

Pro lásku Kůň obětuje vše. Zamilovaný je tak vášnivý, že zapomene na celý svět, povolání i rodinu, kterou při tom trestuhodně zanedbává. Proto tak často selhává v životě přes všechny své ostatní kvality.

Ach jo, je to fakt přesný.

Za každým úspěšným mužem stojí…

…protivná žena. Ano čtete správně. Možná tam původně bylo silná. Tak to ve skutečnosti znamenalo „hodně protivná“ žena. Taková, co chlapíka pořád otravuje a něco po něm pořád chce. Tu postavit dům, zplodit nějaké to dítě nebo osázet zahradu.dubanci

Když jsem si před devíti lety brala toho nesmělého matfyzáka, nic nenasvědčovalo tomu, že se jednou dostane do novin. Hlavně bych nečekala, že ho proslaví kupka bordelu z lesa slepená tavnou pistolí. Začalo to neškodně pár figurkama, ale te teď už jsou ti pidižvíci úplně všude. Lidi dokonce kupují kalendáře s jejich fotkama. Chápete? Fotky slepených žaludů si pověsit na zeď!

Můj milovaný manžel mě naštěstí v rozhovoru pro vánoční číslo magazínu LN neprozradil a navenek vypadám dál jako vzorná manželka:

„A co na ně říká manželka?

No…. Ale jo, líbí se jí, jasně. Uvidíme, co s nimi bude teď po sezóně, protože na okně zabírají dost místa a vypadá to tam jako po výbuchu.“

Jenom malinko zaváhal. To si asi vzpomněl, jak jsem po dvou měsících jeho lepení ječela:

„Mohl bys už místo těch zasr… dubánků dělat něco užitečnýho? Už rok čekám, až navrhneš nábytek do pracovny!“

Milovníci dubánků mě určitě proklejou, manželky tvůrčích mužů pochopí. Občas si prostě chceme trošku té kreativity urvat pro sebe. A navíc, kdo ví, možná se za dalších pár let bude o Petrovi zase psát – jako o skvělém nábytkovém designérovi :)

PS: skříně navrženy a zadány do výroby :)

Tak jak jsme na tom s cukrovím

Jak jste asi pochopili z pravého Václavkova Vánočního checklistu, napečené cukroví už jsme stihli sníst. Linecké podle Florentýny bylo prostě neodolatelné a perníčky podle našeho domácího receptu jakbysmet.

20151220_163125

Ty prázdné krabičky působily trochu depresivně, tak jsem si říkala, že je zase něčím naplním. Zas mě zachránila Florentýna, tentokrát ale její snídaňová kuchařka. Našla jsem tam jednoduché recepty na Celozrnné fíkové sušenky, Kokosové tyčinky a Zapomenuté ořechové pusinky.

20151220_163146

Jako vždy mi nějaké suroviny chyběly a také jsem trochu popletla postup. Ale sušenky s pusinkami jsou už na světě a tyčinky budou za malou chvilku. Kuchyň jak po výbuchu atomové pumy :)

Tak jdu honem vytáhnout ty kokosové tyčinky, ať se mi nepřipálí jako druhá várka sušenek :)