Jít se třema dětma nakupovat boty je jako se pokoušet obout stonožku.
Jedny nohy obouváš a ty další dělají bordel. Konkrétně u nás to obvykle obnáší návštěvu cca 5 obchodů s obuví a zkoušení přiblině 20 párů bot.
Sama nevím, jestli je horší se pokoušet v prodejnách sportu v těch hromadách krabic najít to správné číslo nebo v těch krásných dětských prodejnách s obuví dokolečka vysvětlovat prodavači, že skutečně nekoupím dítěti boty, které on považuje za padnoucí, ale dítě za nepříjemné. Skončily by hned druhý den na půdě a začalo by to nanovo.
Že nakupujete boty přes internet? To se mi taky kdysi dařilo. Když jsem nakupovala boty jen pro jednoho. Obnášelo to objednat pouze 5 párů, z nichž jsem po vyzkoušení 4 vrátila (v tom lepším případě). Dnes by k nám boty na zkoušení pro všechny děti musel vozit asi náklaďák a při vracení přes Českou poštu bych asi zešedivěla.
Dnes jsem objevila metodu, který mi alespoň trochu zhojila pochuchané nervy – po nákupech bot pro děti jsem vlítla do mého oblíbeného obchodu a koupila si pár nových kousků na sebe. Hned mi bylo líp.
A aby z toho měli radost opravdu všichni, rozdám je mým bližním, aby mi je mohli nadělit pod stromeček :)