Povrchy

Hrozně obdivuju lidi, kteří dokážou vytvořit a hlavně udržet v domácnosti prázdné povrchy.
To se u nás nějak nedaří.

Na pracovních stolech máme papíry, deníky, kreslicí a psací potřeby a spooustu výtvorů. Po domě prádlo v různých stupních roznošenosti, vypranosti a usušenosti. Knihy nové i z knihovny v různém stupni rozečtenosti. Školní potřeby promíchané se školními a školkovými výtvory a hračkami, všude kam se podíváš. Jídlo v různém stupni rozkladu naštěstí ne (snad jen občas u dětí v aktovce :).

Není divu, že pak drobné předměty jako dceřiny plavecké brýle nebo synův školní čip snadno zapadnou, takže neustále něco hledáme.

Ne, že bych se stále (a marně) nepokoušela dosáhnout stádia prázdnoty povrchů prezentované módními časopisy. Makala jsem já, děti, manžel, nějakou dobu pomáhala paní na úklid.

Všechno marné.

Jakmile jsme v našem obytném prostoru po úklidu začali žít, zase se zaplnil, a to asi desetkrát rychleji, než trvalo jeho uklízení.

Utěšuju se tím, že mám neustále postaráno o dostatek pohybu, děti každý druhý den hrajou hru na hledání pokladu a zažíváme mnoho radostných momentů, když se nám založené knihy či pomůcky podaří nalézt.

O minimalismu jsem už taky slyšela. Ale hádám, že paní Kondo neoplývá tolika dětmi, zvířaty, uměleckými výtvory a hlavně prádlem. Možná ani v tom uklizeném domě nežije. Nebo jen občas

Mamka si večer zas jednou vyrazila…

…sama. To byla pardička – otřepala jsem ze sebe listí, bláto, kočičí chlupy, umyla hlavu, otřela stopy dětských rukou….
…zahodila oblečení, ve kterém si mě snadno můžete splést s mým manželem nebo moji mamkou…
…natáhla šaty, ve kterých si připadám (a vypadám) jako žena…
…a vyrazila na super Pravidelné setkání cats2cats Vol. 48, hostem byla elegatní a energická Pavlina Amalie Kvapilova, zakladatelka Elegantní Česko

Zákon o zachování hmotnosti

Vyvine-li žena fyzickou aktivitu, která by ve svém důsledku mohla vést k úbytku její hmotnosti, pozření prasárničky po skončení výkonu ji může od nežádoucího úbytku uchránit a břišní špek tak zůstane zachován.

Příklad pro nechápavé: Prostě jsem si ten chleba se škvarkama musela dát, abych nepřišla o své ladné křivky :)

Začínám zase běhat

….zatím tedy převažuje běh na autobus, s dětma do školy, za Terezou na motorce … (vida jak ten můj mizerný time-management prospívá mému zdraví).

Občas s kamarádkou Lenkou praktikujeme v lese opatrný indiánský běh, ze kterého mají mé děti velkou legraci a s chutí ho parodují – něco mezi plazením Maresjeva a měsíční chůzí Michaela Jacksona.

Jen ať se smějí, prevíti mrňaví, za rok jim budu utíkat a třeba si zas střihnu nějaký závod.
Spíš za dva.

No raději za tři :)

Vesmírná záhada

Ani po 10 letech každodenního zkoumání se mi nepodařilo objasnit záhadu bezdrátového transferu energie z rodiče na dítě. S blížícím se večerem energie rodiče postupně klesá, zatímco energie dítěte se plynule zvyšuje. Energetického vrcholu dítě dosahuje s ulehnutím do postýlky. Ve stejnou dobu se rodič nachází na energetickém dně, téměř ve stádiu klinické smrti .

Moje nedokonalost…

… mi šetří peníze. Třeba dnes jsem zcela snadno odolala nákupu překrásných bot, které ovšem byly oslnivé pouze na poličce. Abych si je měla chuť odnést domů, musela bych mít nohy asi o 20 čísel delší, chodidla o 2 čísla menší :)

Vyjednavačka

O matkách se říká, že si vše umí skvěle zorganizovat, bezvadně plánují, žádný stress je nerozhodí, empaticky komunikují a jde jim úžasně ten multitáásking.

Tak to se u mě asi nepovedlo. Navzdory trojité expozici je můj time-management bída, plánování jsem vzdala, ve stresu stále ječím a na multitáásking peču.

Ale přeci jen by tu něco bylo. Jsem VYJEDNAVAČ, děti s manželem říkají spíš vyděrač :)
Jako když včera junior neustále odkládal vysávání svého pokoje. Nejdřív ho musel vyklidit, pak chystal věci do školy, nutně potřeboval nastavit něco v mobilu, číst si knížku, hladit kočku, odpočívat…. vysavač už měl asi hodinu uprostřed pokoje a pořád nic.

„Kdy vysaješ?“

„Začalo mě hrozně bolet břicho.“

„Hm, to je teda blbý, teď všude řáděj samý virózy. Tak to nedělej miláčku. To pak ale k tobě asi nebudou moct přijít kluci na návštěvu, aby něco nechytli. Taková smůla.“

„Mamko, to s tím břichem se mi asi zdálo. Jdu to teda udělat.“

Takže jako hepááč? Dvě hodiny mu to trvalo. Musím ještě trénovat

Miluju ty naše kocoury…

čím dál víc. Dnes se Ďáblík s chutí pustil do LUŠTĚNINOVÉ POLÉVKY, nad kterou Terka ohrnovala nos  To pak zahmouřím oko i nad tou myškou, co občas přinesou domů, aby se pochlubili svým loveckým umem.