Řemeslník do domu, hůl do ruky

Sdílejte:

….řekla mi moje mamka, když  jsem jí líčila nejčerstvější peripetie s řemeslníky. O víkendu jsme se statečně poprali s desítkami hřebíků, které nám po rekonstrukci střechy nechali řemeslníci na naší zahradě (synovi jsme za každých 5 hřebíků slíbili bonbónek).

Dnes nám měli pouze chlapci přidělat hromosvod na střechu, což vypadalo ve srovnání s předchozími pracemi, jako jednoduchý rutinní úkol. Avšak ne pro „zlaté české ruce“. Hned jak jsem chlapce viděla konat, začaly se o mne pokoušet mrákoty.

Jeden z pánů si naprosto suverénně opřel žebřík o novou střešní krytinu a podařilo se mu jednu z tašek docela slušně odřít. Pak jsem z hrůzou sledovala, jak ten samý pán něco ufikl na druhé straně domu a okolo oken se nám míhal drát s kusem železa na konci (naštěstí nic nerozbil) – vše padalo, jen cigareta pánovi v puse držela nehnutě.

Když bylo vše hotovo, tak se mi ulevilo. Bohužel jen na 10 minut, než jsem si všimla proraženého nového okapu (škoda cca 5 tis.).

Majitel firmy se ke všemu postavil dobře a slíbil vše vyměnit. Já jsem však ze všeho byla celý den úplně mimo. Mě, matku se 2 dětmi, s „vykojeným mozkem“ by nikdy nenapadlo si opírat 3 metrový žebřík o hliníkový okap. Jak to sakra mohlo napadnou ty „profíky“?

Sdílejte:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *